Jak funguje vysoká škola

Vysoká škola funguje jinak než střední. Má vlastní pravidla, typy studia, systém kreditů, zkoušek i větší prostor pro samostatnost. Tady najdeš přehled toho nejdůležitějšího: jaké typy vysokých škol v Česku existují, jak funguje bakalářské, magisterské a doktorské studium, co jsou kredity, jak vypadá akademický rok a co tě čeká u zkoušek.

Co je dobré vědět hned na začátku

Na vysoké škole budeš mít větší svobodu než na střední, ale také větší zodpovědnost. Část rozvrhu si můžeš skládat samostatně, musíš hlídat termíny a průběžně sbírat kredity za splněné předměty.

Základní principy jsou podobné na většině škol:

studium je rozdělené do semestrů
předměty mají určitý počet kreditů
některé předměty jsou povinné, jiné si vybíráš
znalosti se hodnotí zápočty, zkouškami nebo projekty
přesná pravidla najdeš ve studijním a zkušebním řádu své školy

Typy vysokých škol

V Česku se můžeš setkat s různými typy vysokých škol. Liší se tím, kdo je zřizuje, jaké programy nabízejí a jak jsou zaměřené.

Veřejné vysoké školy

Veřejné vysoké školy tvoří největší část vysokoškolského systému v Česku. Nabízejí širokou škálu oborů a studium v češtině je na nich bez školného.

Soukromé vysoké školy

Soukromé vysoké školy si podmínky a školné stanovují samy. Často nabízejí užší specializaci, menší studijní kolektivy nebo profesně zaměřené programy.

Státní vysoké školy

Státní vysoké školy jsou specifické instituce zřizované státem. V Česku jde hlavně o školy zaměřené na obranu a bezpečnost.

Typy vysokých škol

V Česku se můžeš setkat s různými typy vysokých škol. Liší se tím, kdo je zřizuje, jaké programy nabízejí a jak jsou zaměřené.

Veřejné vysoké školy

Veřejné vysoké školy tvoří největší část vysokoškolského systému v Česku. Nabízejí širokou škálu oborů a studium v češtině je na nich bez školného.

Vysoké školy se mohou lišit také podle typu programů. Univerzitní vysoké školy mohou nabízet bakalářské, magisterské i doktorské programy a věnují se také výzkumu nebo umělecké činnosti. Neuniverzitní vysoké školy nabízejí hlavně bakalářské programy. Mohou nabízet i magisterské programy, ale ne doktorské studium.

V Česku najdeš více než 50 vysokých škol

Můžeš studovat ve velkých studentských městech, jako jsou Praha, Brno nebo Ostrava, nebo si vybrat menší město s komornější akademickou atmosférou.

Přehled vysokých škol

Typy studia

Vysokoškolské studium má několik stupňů. Každý navazuje na jinou předchozí úroveň vzdělání a vede k jinému akademickému titulu.

Bakalářské studium

první stupeň vysokoškolského vzdělání
obvykle trvá 3 až 4 roky
připravuje tě buď na další studium v navazujícím magisterském programu nebo na vstup do praxe
studium se většinou zakončuje státní závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce
po úspěšném dokončení získáš titul Bc. nebo v uměleckých oborech BcA.

Navazující magisterské studium

pokračuje po bakaláři
obvykle trvá 1 až 3 roky, nejčastěji 2 roky
prohlubuje znalosti v oboru a připravuje tě na odbornou praxi, výzkum nebo další specializaci
studium se obvykle zakončuje státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce
podle oboru můžeš získat například titul Mgr., MgA., Ing. nebo Ing. arch.

Dlouhé magisterské studium

některé programy nezačínají bakalářem, ale rovnou dlouhým magisterským studiem
nastupuješ do něj po maturitě a studium obvykle trvá 5 let, u medicíny 6 let
typické je například pro medicínu, veterinární obory, právo, některé umělecké obory nebo teologii
po dokončení získáš titul podle konkrétního programu, například Mgr., Ing., MUDr., MDDr. nebo MVDr.

Doktorské studium

navazuje na magisterské vzdělání
obvykle trvá 3 až 4 roky
je zaměřené na vědeckou, výzkumnou nebo tvůrčí práci
během studia se věnuješ vlastnímu výzkumnému tématu, odborným aktivitám a přípravě disertační práce
po úspěšném dokončení získáš titul Ph.D.

Typy studia

Vysokoškolské studium má několik stupňů. Každý navazuje na jinou předchozí úroveň vzdělání a vede k jinému akademickému titulu.

Bakalářské studium

první stupeň vysokoškolského vzdělání
obvykle trvá 3 až 4 roky
připravuje tě buď na další studium v navazujícím magisterském programu nebo na vstup do praxe
studium se většinou zakončuje státní závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce
po úspěšném dokončení získáš titul Bc. nebo v uměleckých oborech BcA.

Studijní programy na vysokých školách musí být akreditované. Akreditace znamená, že program splňuje odborné a kvalitativní požadavky a že škola může absolventům udělovat příslušný akademický titul. Na kvalitu vysokoškolského vzdělávání v Česku dohlíží Národní akreditační úřad pro vysoké školství.

Najdi si svůj studijní program

Vyhledat program

Formy studia

Studium může probíhat různými způsoby. Nabídka forem se liší podle školy a programu.

Prezenční studium

Prezenční studium je nejběžnější forma. Chodíš na přednášky, semináře, cvičení nebo praxe podle rozvrhu. Hodí se hlavně tehdy, když se chceš studiu věnovat naplno.

Kombinované studium

Kombinované studium propojuje samostudium s výukou ve škole. Výuka bývá méně častá, například v blocích, o víkendech nebo v několika dnech za semestr. Často si ho vybírají lidé, kteří chtějí studovat při práci nebo mají jiné pravidelné závazky.

Distanční studium

Některé programy nebo části výuky mohou probíhat distančně. Znamená to více online výuky a samostatné práce. Ne každý program tuto možnost nabízí.

Formy studia

Studium může probíhat různými způsoby. Nabídka forem se liší podle školy a programu.

Prezenční studium

Prezenční studium je nejběžnější forma. Chodíš na přednášky, semináře, cvičení nebo praxe podle rozvrhu. Hodí se hlavně tehdy, když se chceš studiu věnovat naplno.

Kreditový systém

Na vysoké škole se průběh studia často řídí kreditovým systémem. Kredity ukazují, jak náročný je předmět a kolik práce se od tebe očekává. Každý předmět má určitý počet kreditů. Když ho úspěšně splníš, kredity získáš a započítají se ti do studia.

Obvykle platí:

jeden akademický rok odpovídá přibližně 60 kreditům
bakalářské studium má nejčastěji 180 nebo 240 kreditů podle délky programu
dvouleté navazující magisterské studium má obvykle 120 kreditů
dlouhé magisterské studium má počet kreditů podle své délky

Přesná pravidla, minimální počty kreditů a podmínky pro postup do dalšího ročníku si stanovuje každá škola nebo program.

Proč jsou kredity důležité

Kredity ti pomáhají sledovat, jestli studium postupuje podle plánu. Jsou důležité také při zahraničních výjezdech, protože usnadňují uznávání předmětů mezi školami.

Jak funguje výběr předmětů

Na rozdíl od střední školy si část studia skládáš sám. Některé předměty musíš splnit povinně, jiné si vybíráš podle zaměření nebo zájmu.

Povinné předměty: Musíš je splnit, aby bylo možné program úspěšně dokončit. Často tvoří základ oboru.
Povinně volitelné předměty: Vybíráš si je z určené nabídky. Pomáhají ti zaměřit se na oblast, která tě v oboru zajímá.
Volitelné předměty: Můžeš si je zapsat podle zájmu, pokud to pravidla programu dovolují. Mohou rozšířit tvoje znalosti mimo hlavní obor.

Zápis předmětů a rozvrh

Na začátku semestru probíhá zápis předmětů. Tehdy si vybíráš předměty a často si skládáš část rozvrhu. Kapacita některých předmětů může být omezená. Některé předměty také navazují na jiné, takže je potřeba splnit nejdřív základ a až potom pokračování.

Tip: Na začátku si nezapisuj příliš mnoho náročných předmětů najednou. Počítej i s časem na samostudium, práci, odpočinek a běžný život.

Zápočty, zkoušky a hodnocení

Každý předmět má předem dané podmínky splnění. Najdeš je v informačním systému školy, sylabu předmětu nebo pokynech vyučujících.

Nejčastěji se setkáš s těmito formami hodnocení:

Zápočet

Zápočet potvrzuje, že jsi splnil požadavky předmětu. Může jít například o účast, průběžné úkoly, test, prezentaci, projekt nebo seminární práci. Klasifikovaný zápočet funguje podobně jako zápočet, ale dostaneš za něj známku.

Zkouška

Zkouška může být písemná, ústní, praktická nebo kombinovaná. Obvykle probíhá ve zkouškovém období po skončení výuky.

Státní závěrečná zkouška a závěrečná práce

Na konci studia tě čeká závěrečné ověření znalostí. U bakalářského a magisterského studia jde obvykle o státní závěrečnou zkoušku a obhajobu závěrečné práce. U doktorského studia se skládá státní doktorská zkouška a obhajuje disertační práce.

Co se stane, když předmět nesplníš

Neúspěch u jednoho předmětu nemusí znamenat konec studia. Většinou máš možnost zkoušku opakovat nebo si předmět zapsat znovu v dalším semestru či akademickém roce.

Počet pokusů je ale omezený. Přesná pravidla se liší podle školy, fakulty a studijního řádu. Proto si vždy ověř, kolik máš pokusů, do kdy musíš předmět splnit a jaký dopad by mělo jeho opakované nesplnění. Když si nejsi jistý, obrať se včas na studijní oddělení nebo na vyučující.

Akademický rok

Akademický rok je většinou rozdělený do dvou semestrů.

Zimní semestr obvykle začíná v září nebo říjnu. Výuka probíhá na podzim a po ní následuje zkouškové období, nejčastěji v lednu nebo na začátku února.

Letní semestr obvykle začíná v únoru. Výuka probíhá na jaře a zkouškové období bývá v květnu a červnu.

Každá škola má vlastní harmonogram akademického roku. Sleduj v něm hlavně začátek výuky, termíny zápisu předmětů, zkouškové období, prázdniny a termíny pro administrativní úkony.

Zjisti, co si zařídit před prvním semestrem

7 tipů pro začátek studia

Sleduj harmonogram akademického roku.
Ukládej si důležité termíny hned, jakmile je škola zveřejní.
Neodkládej učení na poslední chvíli.
Počítej s tím, že velká část práce bude na tobě.
Neboj se využívat konzultace s vyučujícími.
Sleduj informační systém školy a školní e-mail.
Nech si prostor na odpočinek, práci i život mimo školu.